Projektování fotovoltaiky – časté otázky a odpovědi (FAQ)

Projekt FVE není jen jeden výkres.
Typický projekt, který připravuji, obsahuje zejména:

• Technickou zprávu – shrnuje základní parametry FVE, popisuje zapojení, ochrany, způsob provozu, napojení na stávající elektroinstalaci a distribuci.

• Jednopólové schéma FVE – zjednodušené schéma zapojení, které ukazuje, jak jsou:

  • panely → stringy → střídače → ochrany → rozvaděče → připojené do sítě / objektu.
    Je to základní podklad pro distributora, revizního technika i montážní firmu.

• Výkresy a situace – například:

  • umístění panelů na střeše nebo konstrukci,

• Výpočty a dimenzování – podle potřeby:

  • průřezy kabelů,

  • jištění, ochrany, selektivita,

  • koordinace s požadavky distributora.

• Podklady pro dotace (např. NZÚ) – pokud se chystá žádost, připravím:

• potřebné výpočty a tabulky pro formulář / "výpočtový nástroj",

• tak, aby technické parametry projektu odpovídaly podmínkám dotace.

• Výkaz materiálu (součást technické zprávy a studie PVSOL, seznam položek pro převzetí) 

Konkrétní obsah se může lišit podle toho, jestli jde o rodinný dům, firmu, obec, jaký je instalovaný výkon a jaké podmínky má distributor a případná dotace. Více informací naleznete v sekci Projekt FVE.

Záleží hlavně na:

• velikosti FVE,

• složitosti elektroinstalace,

• a tom, jak kompletní podklady dostanu.

Orientačně:

• menší projekty FVE do cca 50 kWp – obvykle zvládnu
  do jednoho týdne od okamžiku, kdy mám všechny podklady,

• větší projekty – typicky do dvou týdnů, opět podle kompletnosti podkladů.

Pokud se v průběhu projektování:

• mění vstupy (jiný typ panelů, střídačů, výkon),

• nebo podklady dorazí postupně,

může se termín přiměřeně prodloužit.
Vždy ale předem řeknu reálný odhad podle konkrétního případu.

Studie FVE v PVSOLu vám ukáže:

• reálnou výrobu FVE na konkrétní budově,

• časový průběh výroby během dne a roku,

• očekávanou úsporu a orientační návratnost.

Abych mohl takovou studii udělat, potřebuji zejména:

1. Údaje o spotřebě elektřiny

   • ideálně roční spotřebu (vyúčtování),

   • pokud máte data po 1 hodině, je to velká výhoda – simulace pak lépe odpovídá realitě.

2. Informace o budově a střechách

   • rozměry a sklon střech,

   • orientaci (jih, východ–západ atd.),

   • fotografie střech (viditelné komíny, vikýře, střešní okna).
     Čím detailnější jsou podklady, tím lépe umím do modelu zadat stínění a reálné umístění panelů.

3. Zvolený nebo uvažovaný typ panelů a střídače

   • pokud už máte od montážní firmy nějaký návrh, mohu použít stejné typy,

   • pokud zatím nevíte, navrhnu vhodné moduly a střídač sám.

4. Volitelně – ekonomické údaje

   • odhadovaná cena instalace FVE (materiál + práce),

   • cena nakupované elektřiny,

   • předpokládaná výkupní cena přetoků.

Ekonomickou analýzu do studie zařazuji podle potřeby – pokud vám na ní záleží, stačí mi dát vědět a doplním potřebná čísla (v Kč/kWh nebo Kč/MWh).

Pro projekt FVE je potřeba víc technických detailů než pro samotnou studii.
Podklady se liší případ od případu, ale typicky potřebuji:

• Smlouvu o připojení (nebo podmínky připojení) k distribuční soustavě, včetně příloh.

• Poslední revizní zprávu k objektu (pokud existuje).

• Roční spotřebu elektřiny – vyúčtování nebo přehled.

• Stávající elektro schémata:

  • připojení k distribuční síti (pojistková skříň, elektroměrový rozvaděč, případně trafostanice),

  • hlavní domovní rozvaděč a případně další rozvaděče mezi elektroměrnou skříní a plánovaným AC rozvaděčem FVE.

• Náčrt nebo výkres umístění panelů – označení střech / ploch, kde má FVE být.

• Informaci o typu panelů, střídačů a baterií, pokud už jsou vybrané.
  Pokud ještě nejsou, navrhnu vhodné technické řešení v rámci projektu.

• Informaci o dalších zařízeních, která budou do FVE zapojena:

  • nabíjecí stanice pro elektromobily,

  • bojlery ovládané wattrouterem,

  • další významná elektrická zařízení.

Konkrétní seznam podkladů vždy pošlu e-mailem přímo pro váš případ, aby bylo jasné, co má smysl dodat a co ne.

U FVE do 100 kWp se většinou obejdeme bez klasického stavebního povolení, ale je potřeba splnit několik kroků:

1. Projekt FVE – jednopólové schéma a technická zpráva

   • nejprve připravím jednopólové schéma FVE,

   • součástí bývá i návrh úprav elektroměrového rozvaděče (včetně kabelu HDO apod.).

2. Žádost o připojení k distribuční síti

   • s hotovým jednopólovým schématem podáváte žádost o připojení k ČEZ / EGD / PRE / LDS,

   • distributor návrh posoudí a pošle zpět podmínky / smlouvu o připojení.

3. Doplnění technické zprávy a dokumentace pro distributora

   • současně s jednopólovým schématem připravuji technickou zprávu,

   • tu je obvykle potřeba po uzavření smlouvy o připojení odeslat distributorovi ke kontrole.

4. Montáž FVE podle projektu

   • po schválení ze strany distributora nic nebrání vlastní montáži FVE,

   • montážní firma by měla postupovat podle projektové dokumentace.

5. Revize, nastavení ochran a první paralelní připojení (PPP)

   • po dokončení montáže následuje revize FVE,

   • u střídače se nastaví ochrany podle požadavků distributora,

   • nakonec se podává žádost o první paralelní připojení (PPP) – bez něj není možné FVE běžně provozovat.

Pokud bude vhodné žádat o dotaci (např. NZÚ), je navíc potřeba připravit podklady specificky podle požadavků daného programu (např. zmíněný výpočtový nástroj).

Ano, s těmito oblastmi počítám:

• projekt FVE připravuji tak, aby bylo jasné zadání pro statika a projektanta PBŘ,

• se statikem i specialistou PBŘ spolupracuji – pomohu najít vhodného technika a sladit dokumentaci,

• výsledkem je celek, který:

  • respektuje zatížení střechy (panely + konstrukce + sníh),

  • splňuje požární předpisy (rozmístění DC prvků, vypínače, značení, přístup pro hasiče).

Statiku a PBŘ obvykle nepočítám osobně, ale zajišťuji, aby váš projekt FVE měl všechny nezbytné profese.

Ve většině případů ano – minimálně je potřeba nechat vypracovat Analýzu rizik u projektanta hromosvodů.

Důvody:

• panely, konstrukce a kabely na střeše mohou změnit chování hromosvodu,

• firma, která FVE instaluje, nese za hromosvod v kombinaci s FVE určitou odpovědnost,

• cílem je, aby při úderu blesku:

  • byl chráněn objekt,

  • a zároveň aby hromosvod co nejvíce omezil poškození FVE.

V praxi obvykle doporučuji:

• minimálně samostatné zemnění kostry FVE (vnější svod spojený s uzemněním domu),

• v ideálním případě kompletní posouzení revizním technikem hromosvodu.

Konkrétní rozsah úprav závisí na stávajícím stavu hromosvodu a na umístění FVE.

U větších FVE se řeší, jak bezpečně odpojit DC část pro zásah hasičů.
Česká legislativa stanovuje, že:

• pro FVE do 10 kWp se rozpojování stringů na úseky do 120 V DC běžně nevyžaduje,

• u FVE nad 10 kWp a do 100 kWp je naopak potřeba řešit rozpojování stringů (tak, aby napětí v části vedení nepřekročilo 120 V DC),

• nad 100 kWp už typicky vstupují do hry další podmínky (jiné normy, individuální posouzení PBŘ atd.).

V projektu FVE proto vždy navrhuji způsob, jak:

• omezit délky vysokonapěťových DC úseků,

• umožnit bezpečné odpojení podle požadavků norem a hasičů.

Pokud střídač hlásí chybu uzemnění, je potřeba postupovat systematicky:

1. Zkontrolovat nastavení střídače

   • zda jsou správně nastavené parametry podle typu sítě a požadavků distributora.

2. Prověřit připojení ochranného vodiče (PE)

   • jestli někde nezůstala izolace pod dutinkou nebo kabelovým okem,

   • jestli se vodič během montáže neuvolnil (např. při rovnaní kabelů ve svorkách).

3. Kontaktovat montážní firmu / elektrikáře

   • ten by měl provést měření a kontrolu uzemnění a ochranných vodičů.

V jednom z konkrétních případů byla chyba v tom, že díky konstrukci svorky docházelo při rovnání kabelu k uvolnění PE vodiče – a střídač to správně vyhodnotil jako problém uzemnění.

Ano, mám za sebou projekt FVE na střeše čerpací stanice. Navíc:

• mám zkušenosti z dřívější profese s návrhem elektrických zařízení v nevýbušném prostředí,

• a s kombinací "normálního" a "nevýbušného" provedení.

U FVE na čerpací stanici jsem postupoval takto:

• nejprve jsem prostudoval projekt čerpací stanice a dokumentaci k vymezení výbušných zón,

• navrhnul umístění panelů, kabelů a dalších prvků FVE tak, aby:

  • pokud možno nezasahovaly do výbušných zón,

  • nebo byly v odpovídajícím provedení, pokud to jinak nejde.

U takového projektu je nutná úzká spolupráce s projektantem čerpací stanice a PBŘ.

Protokol o nastavení ochran je dokument, který potvrzuje, že:

• střídač má správně nastavené napěťové a frekvenční ochrany,

• odpovídají požadavkům distributora a příslušných norem.

Získat ho můžete:

• od elektrotechnika / montážní firmy, která ochrany střídače nastavovala,

• případně jako dokumentaci od výrobce nebo dodavatele střídače (někdy k dispozici ke stažení).

 Více informací o tomto protokolu naleznete zde.

Často se dokládá i omezení výkonu. Omezení výkonu zdroje: co musí být v projektu a co se dokládá při spuštění.

A aby bylo jasné, odkud regulace bere data a kde se měří výroba a spotřeba, doporučuji tento článek: Měření výroby a spotřeby.