Projektování fotovoltaiky - Ing. Pavel Král. FAQ

Obsahem projektu je jednopólové schéma, technická zpráva a případně výpočtový nástroj, pokud se bude posílat žádost o dotaci na NZÚ.

Menší projekty solárních a fotovoltaických elektráren do 50 kWp bych měl zvládnout do jednoho týdne po obdržení všech nezbytných podkladů. Projekty větší pak do čtrnácti dnů se stejnou podmínkou ohledně podkladů. Chybějící nebo změněné podklady během projektování fotovoltaické elektrárny pochopitelně lhůtu dokončení a předání projektu prodlužují.

Podkladem pro takovou studii je spotřeba elektřiny za rok daného objektu, rozměry domu a zvláště střech včetně jejich sklonu, fotografie těchto střech. Pokud budou komíny, střešní okna a vikýře zaměřeny, tím lépe. Mezi další potřebné informace patří typ použitých fotovoltaických modulů a střídačů. Pokud nejsou známy, tak vhodný typ zvolím. Během montáže se samozřejmě moduly a střídače mohou změnit, pokud se v obou případech nepřekročí jejich výkon.

Ve výpočtu obvykle vynechávám ekonomickou analýzu. Ale pokud bude nezbytná, tak potřebuji znát předpokládanou prodejní cenu elektřiny vyrobené ve fotovoltaické elektrárně a dodané do sítě, cenu odebírané elektřiny ze sítě a cenu instalace fotovoltaické elektrárny (materiál včetně práce) - vše v Kč/kW.

Jako podklad pro projektování fotovoltaických elektráren obvykle žádám předchozí smlouvu o připojení včetně příloh, poslední elektro revizi, roční spotřebu elektřiny - roční vyúčtování, elektro schémata - připojení k distribuční síti (pojistková skříň a skříň elektroměru nebo trafostanice - VN rozvaděč, trafo, NN rozvaděč včetně pojistkové skříně), hlavní domovní rozvaděč nebo všechny rozvaděče mezi elektroměrovou skříní a budoucím rozvaděčem AC FVE - střídavý rozvaděč fotovoltaické elektrárny, náčrtek umístění fotovoltaických modulů - označení plochy nebo střechy, typ fotovoltaických modulů, střídače a případně i baterií a dalších přístrojů, které budou přímo zapojeny do rozvaděče fotovoltaické elektrárny - nabíjecí stanice, bojler ovládaný wattrouterem apod.

Tyto požadavky posílám během emailové komunikace. Mohou se lišit případ od případu.

Nejprve je potřeba připravit jednopólové schéma. V jednopólovém schéma bude také zakreslena úprava elektroměrového rozvaděče (včetně kabelu HDO). Pokud přitom uvažujete o standardním připojení s přetoky do sítě, tak tomu bude také odpovídat provedení zmíněného jednopólového schéma.

Když je připraveno jednopólové schéma, tak je možné požádat o smlouvu o připojení a to příslušného správce distribuční soustavy (ČEZ, EGD, PRE nebo LDS - správce lokální distribuční soustavy).

Aby se čekáním na schválení žádosti o připojení neztrácel čas, tak se předpokládá, že smlouva o připojení bude uzavřena a proto se současně s jednopólovým schéma připraví i technická zpráva.

Tuto technickou zprávu je třeba odeslat po uzavření smlouvy o připojení také příslušnému správci distribuční soustavy na kontrolu. Pak už nic nebude bránit vlastní montáži fotovoltaické elektrárny.

Pokud bude vhodné požádat o dotaci NZÚ, je třeba navíc připravit pro tuto žádost výpočtový nástroj.

Jen připomenu, že je třeba začít projektem. Ten použít pro žádost o připojení. Pak nainstalovat fotovoltaickou elektrárnu včetně úpravy elektroměrového rozvaděče. Po montáži pak požádat o revizi. A nakonec o PPP - první paralelní připojení (o to je třeba také požádat správce distribuční soustavy). Pak můžete fotovoltaiku provozovat.

K projektům fotovoltaických elektráren jsem připraven. Pro statiku a PBŘ pomohu najít toho správného technika.

Je lepší hromosvod dodělat. Odpovědnost za hromosvod nese z právního hlediska firma, která instalovala fotovoltaickou elektrárnu. Obvykle doporučuji udělat alespoň samostatné zemnění kostry fotovoltaické elektrárny - vnější svod spojený s uzemněním domu (případně s hromosvodem, ale až dole na úrovni země).

Rozpojování stringů na úseky po maximálně 120 VDC není třeba pro fotovoltaické elektrárny do 10 kWp a s instalovaným výkonem větším než 50 kWp. Takže naopak zmíněné rozpojování je potřeba pro fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem větším než 10 kWp a menším nebo rovno 50 kWp.

Nejprve jsem se domníval, že jde o chybu v nastavení střídače, ale ten byl nastaven správně. Pak jsem navrhnul zkontrolovat, zda se do dutinky nebo kabelového oka nepřipletla izolace vodiče. Nakonec elektro montér zjistil, že díky konstrukci svorky dochází k uvolnění vodiče PE během rovnání kabelu. Příčina byla mechanického rázu, jak jsem tušil.

Na čerpací stanici přímo ne. Ale mám zkušenosti z dřívější profese, kde jsem navrhoval elektrické pece v nevýbušném provedení a vedle další pec v provedení normálním. Proto bych se snažil navrhnout umístění jednotlivých prvků fotovoltaické elektrárny tak, aby nemusela být v nevýbušném provedení. K tomu bych samozřejmě potřeboval projekt čerpací stanice a v něm informaci, kde jsou hranice jednotlivých výbušných prostředí.

Tento protokol vystaví elektrotechnik, který ochrany fotovoltaického střídače nastavoval nebo je k dispozici na stránkách výrobce - dodavatele fotovoltaického střídače. Více informací o tomto protokolu naleznete zde.