Měření výroby a spotřeby: co má být zakresleno, aby bylo jasné, kde se co měří

V projektech FVE se často plete fakturační elektroměr distributora a měření pro řízení přetoků / výkonu. Tady máte praktický návod, co přesně zakreslit do jednopólového schématu a technické zprávy, aby to prošlo připojením, revizí i realizací. 

Základní kontext (pokud jste začal jinde): Připojení FVE k distribuční síti – přetoky a omezení výkonu v 7 krocích. 

Chcete z měření vytěžit maximum (alarmy, historie dat, servis na dálku)? Připravil jsem přehled, kdy je monitoring jen pohodlí a kdy už je prakticky nutnost: Monitoring a datalogger u FVE. 

Když se řekne "měření u fotovoltaické elektrárny", většina lidí si představí jeden elektroměr. V praxi ale bývají nejméně dva různé typy měření – a každý slouží jinému účelu. Pokud nejsou v projektu jasně zakreslené měřicí body, vznikají zbytečné spory: montážník si vyloží zapojení po svém, revizní technik nevidí, co kontrolovat, a distributor může chtít doplnění.

Smysl projektu je jednoduchý: aby každý hned pochopil, kde se měří výroba, kde spotřeba a odkud se bere informace pro řízení přetoků (tedy aby fotovoltaická elektrárna nepouštěla do sítě více, než má povoleno).

Pro koho je to:

• investor (RD / firma / obec), který chce vědět, co kontrolovat v projektu,

• montážní firma, která nechce řešit předělávky kvůli měření,

• projektant / revizní technik jako checklist.

Kdy zbystřit:

• požadavek distributora na 0 kW / omezení přetoků,

• smartmeter / externí měření / baterie / wallbox,

• více rozvaděčů / více odběrných míst.

1) Tři otázky, které musí projekt zodpovědět 

V projektu má být čitelné (nejlépe už z jednopólového schématu a krátkého popisu v technické zprávě):

1. Kde je hlavní měření u distributora (fakturační elektroměr – to je to, podle čeho se účtuje elektřina).

2. Kde se měří výroba fotovoltaické elektrárny (aby bylo jasné, kolik elektrárna skutečně vyrobí).

3. Kde se měří tok energie do a ze sítě pro řízení přetoků (pokud je požadavek "bez přetoků" nebo "s omezením přetoků").

Pokud byť jedna z těchto odpovědí chybí, projekt "vypadá hezky", ale v praxi se podle něj špatně staví a špatně se přebírá.

2) Hlavní měření (elektroměr) není totéž co měření pro řízení 

Fakturační elektroměr je zařízení v majetku distributora (typicky v elektroměrovém rozvaděči). Slouží pro účtování odběru a případně i dodávky.
To ale neznamená, že z něj automaticky umí číst střídač (měnič) a řídit výkon.

Proto se v projektech často objevuje samostatné měření pro regulaci: měřicí modul nebo proudové sondy (snímače), které sledují, zda energie teče do sítě nebo ze sítě, a předávají informaci střídači nebo řídicí jednotce.

Praktická věta pro neodborníka:

• Elektroměr říká "kolik se účtuje".

• Měření pro řízení říká "co má střídač právě teď udělat".

3) Měření výroby: aby bylo jasné, co je "výroba fotovoltaiky" 

"Výroba fotovoltaiky" se v projektu obvykle myslí jako výkon a energie na střídavé straně za střídačem (tedy kolik energie elektrárna posílá do objektu).
Proč je to důležité: montážní firma může jinak tvrdit, že "výroba" je už to, co vyrobí panely na střeše, ale to je jiná veličina (ještě před ztrátami ve střídači).

V projektu proto pomůže jednoduché pravidlo:

• Měření výroby (M1) zakreslete na výstupu střídače na střídavé straně (typicky v rozvaděči fotovoltaické elektrárny nebo v hlavním rozvaděči – podle řešení).

4) Co musí být v jednopólovém schématu zakresleno 

Aby bylo "na první pohled" jasné, kde se co měří, doporučuji používat v projektu jednoznačná označení měřicích bodů. Například:

• M0 – hlavní (fakturační) měření: elektroměr distributora v elektroměrovém rozvaděči.

• M1 – měření výroby: měření energie z fotovoltaické elektrárny na střídavé straně (za střídačem).

• M2 – měření pro řízení přetoků: měřicí modul / sondy v bodě, kde lze spolehlivě určit tok do a ze sítě (typicky u hlavního přívodu).

• M3 – měření baterie (pokud je): aby bylo zřejmé, kdy se baterie nabíjí a kdy vybíjí (pro provozní logiku a pro kontrolu zapojení).

U každého měřicího bodu je vhodné doplnit tři krátké informace:

• kde fyzicky je (v jakém rozvaděči a na jaké větvi),

• k čemu slouží (účtování / výroba / regulace / baterie),

• kam posílá data (střídač, řídicí jednotka, monitorovací systém).

5) Nejčastější chyby, kvůli kterým se projekt "vrací" 

Tyto chyby jsou v praxi nejdražší, protože se řeší až při montáži nebo při revizi:

• Není jasné, kde se měří tok do sítě – projekt řekne "bez přetoků", ale nikde není zakreslené měření pro regulaci.

• Měření výroby je zaměněné za měření spotřeby – investor pak neví, co vlastně sleduje aplikace střídače.

• Chybí informace o chování při poruše – například co se stane, když vypadne komunikace měřicího modulu (bezpečný stav má být popsaný).

• Není jasné, zda regulace hlídá přetoky po fázích – u třífázových objektů to může rozhodovat o tom, zda se přetoky reálně objeví.

Přísloví, které se zde hodí: dvakrát měř, jednou řež. U fotovoltaiky to platí doslova – špatně popsané měření je častý důvod, proč se "papírově správná" elektrárna v praxi chová jinak.

6) Co se kontroluje při uvedení do provozu a při revizi 

Při kontrole na místě se obvykle řeší hlavně:

• zda zapojení odpovídá jednopólovému schématu,

• zda měřicí moduly a sondy jsou skutečně tam, kde je projekt zakreslil,

• zda omezení přetoků funguje (pokud je požadované),

• zda je jednoznačné, co měří elektroměr distributora a co měří střídač pro vlastní řízení.

7) Rychlý kontrolní seznam pro investora 

Pokud chcete, aby projekt prošel bez dohadů: zkontrolujte těchto 7 bodů (kopírovatelné do zadání):

1. Je v jednopólovém schématu jasně označen bod hlavního měření (M0)?

2. Je uvedeno měření výroby (M1) a kde fyzicky je?

3. Je uvedeno měření pro řízení přetoků (M2), pokud je "bez přetoků" nebo omezení výkonu?

4. Je popsané chování při poruše měření nebo komunikace?

5. Je jasné, kdo a jak nastaví regulaci (střídač / řídicí jednotka)?

6. Je zřejmé, které rozvaděče se upravují (elektroměrový / hlavní / fotovoltaický)?

7. Je vše popsané tak, aby to pochopil montážník i revizní technik bez domýšlení?

Co poslat projektantovi 

Pokračujte…